Škola

Zvoní to pro mě, já nejdu ven,
učitel mluví, já mám svůj sen.
Sešit je prázdnej, hlava jak benz,
tlačí mě systém, já tlačím zase zpětn’.


Vstávám jak zombie, tma jako v hrobě,
budík mě sejme, já padám po sobě.
Kredy, testy, furt to jen sype,
učitel čumí jak kdyby měl lupu v šipce.

Na tabuli čísla, já počítám čas,
kdy konečně skončí ta školní past.
Říkaj mi: „uč se, budeš mít víc,“
já vidím jen okna a chci z toho pryč.


Zvoní to pro mě, já nejdu ven,
učitel mluví, já mám svůj sen.
Sešit je prázdnej, hlava jak benz,
tlačí mě systém, já tlačím zase zpětn’.

Škola je džungle, každej tu bojuje,
kdo nemá tah, ten rychle vyhoří je.
Šprt tu má nálad jak profesor Snape,
já kreslím rapy na lavici tape.

Ředitel kontrola – další šok volá,
já říkám klid, brácho, tohle je škola.
Život mě učí víc než ten test,
kterej chce dvojku – já chci jen respekt.


Zvoní to pro mě, já nejdu ven,
učitel mluví, já mám svůj sen.
Sešit je prázdnej, hlava jak benz,
tlačí mě systém, já tlačím zase zpětn’.